Prý vesmír se někam

dál pořád rozpíná

A já se lekám

že jsem sám jen špína

Vypařit se je přání mé

Však nezbaví mě to viny

Chci zemřít?... ani ne

Vše bude směšné při smrti

I mé hloupé rýmy

Když kukabus dá si mě

a s vesmírem nás  spěšně drtí

foto henryhill

Díky Tobě Alice

předělal jsem sloku

Líbám Tě na líce

je mi hned do skoku

Původní konec „sebevražedného snění“

Vypařit je přání mé

jak vody louže

V teplém letním dnu

Mezi mráčky jiné

si ten můj klouže

Utíká..jestli nemá dnu

a jestli ji má

to nás nezajímá

(V krásném zimním snu) ......to je pravda hnus

Mám se rád

asi, jak to hovno v míse

S rozdílem akorát

že to hovno......

...... spláchnutí nebojí se

Pokusila jsem se sepsat něco jednoduchého ohledně "teorie poezie".
Co si o tom myslíte?
Bála jsem se rozebrat báseň někoho z vás, abych to neudělala špatně...

Jak píšete vy?

Aj slnko sa stálym používaním
opotrebováva,
aj noc nad ránom zpriezračnie,
tak veľmi túžim
vykrútiť krk dnešnej noci
a prichádzajúcemu ránu
hlboko načrieť do vrecák.
Keď si v pravej chvíli
neukradnem trochu ohňa,
mráz obráti ma na sochu,
budem domovom machu,
aj žobráka vetra,
ktorý v najhoršom
bude sa o mňa opierať,
dokonca aj psy a nejaké tie lásky
sa pri mne zastavia,
skamenejú husle v mojích rukách,
na betónový chodník
zmení sa zelená lúka.

ženy rozepnuly
rovníky země

vysvěcení hlíny těla

užovka prchá z noci
v tempu plavec v řece

drožka nebe
velký houslový koncert

drožka Galczynského
vyjíždí z rozdýchaného stromořadí

Halas je lípa
obílená lípa

lednová lípa
s andělem mlčení

vrásčitý list

bez svobody nedá se číst
bez milování nedá se číst

trojúhelník v nás
na vrcholu polochcíplé fangle

rozevlátých ptáků

ještě že zůstala
za slzou okna

věrnost ptačí

větvička zelená
slova u zobáků

Simon PAis-Thomas © flickr.com

Na sněhové přikrývce

až kolem mínus dvaceti

po rumu jedné odlívce

budu před zemljanku

kusy ledu zvraceti

Kéž vyžebrám si na Národní

letenku do Říma

Češi ti jsou hodní

snad v Římě nebude taková zima

Nebo poletím

se Student agency na Kanáry

bude to lepší

než přikrývat se smetím

a voblejzat kanály

Život

se svou beznadějí

se vtírá

do mé mysli

Přijde vhod

Snad raději

tupá víra ?

Se zbytečnou otázkou

o co jsme přišli ?

když schovali

jsme se před láskou

Vidět ty jiskry o samotě
Ptala by se větev i kamení
Zapomene Jak nás hýčká
(Venku je krásně)
                  Co nám dává

Zdálo se mi, že jsem holohlavá a nikdo to
nevidí, jenom já

kočka        mluvit

Jim outside's photos © flickr.com

zmijí plísně ve tmě

jizvy v řece

zrození zavřené na petlice

lepkavé sliby
jedovaté žáby slunce

muž a žena věří si
mlčí dálkou roviny

jiskří Čajkovského smyčce

© beautifulfreepictures.com

Dny se vlečou
jak postřelení psi
Co nechcou
čekat na injekci

Vlečou se dny
jak polomrtvá srna
lesem bez místa
Od svítání do tmy
jak v rohu skvrna
v rohu

..........bez hnízda